|
|
The dynamics of the north-western Laurentide Ice Sheet margin
Stoker, Benjamin James ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Darvill, Christopher (oponent) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Laurentinský ledovcový štít byl největším z efemérních ledovcových štítů severní polokoule. Svého maximálního rozsahu dosáhl během posledního glaciálního cyklu (~115 ka až ~11,7 ka), kdy se spojil s Kordillerským a Inuitským ledovcovým štítem na severu Severní Ameriky a v Kanadském arktickém souostroví, a svou velikostí byl srovnatelný s dnešním Antarktickým ledovcovým štítem. Porozumění dynamice odlednění Laurentinského ledovcového štítu je cenné pro pochopení dlouhodobé dynamiky dnešních ledovcových štítů, ale v informacích o odlednění Laurentinského ledového štítu existují značné regionální rozdíly. Zejména severozápadní sektor Laurentinského ledovcového štítu zůstává jedním z nejhůře prostudovaných, protože poslední rekonstrukce tohoto sektoru pochází z počátku 90. let 20. století a množství empirických informací o chronologii odlednění v tomto sektoru je nedostatečné. Tato práce rekonstruuje odlednění severozápadního sektoru Laurentinského ledovcového štítu z jeho posledního glaciálního maxima pomocí numerických datovacích metod a geomorfologického mapování. Glaciální geomorfologie velké části Severozápadních teritorií Kanady je mapována z digitálních modelů terénu s vysokým rozlišením a ze satelitních snímků a následně interpretována za účelem rekonstrukce dynamiky ústupu ledovcového štítu a...
|
|
|
Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?
Kubíček, Martin ; Laurin, Jiří (vedoucí práce) ; Laibl, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na srovnání dvou hlavních ledovcových období fanerozoika, mladopaleozické doby ledové a zalednění v kenozoiku a pleistocénu. Hlavním cílem práce je porovnání faktorů vedoucích ke glaciaci a jejich řídících mechanismech na krátkodobé a dlouhodobé úrovni, srovnání základních znaků zemských cirkulačních systému. V neposlední řadě také vymezení nevyřešených otázek a úvaha nad možností využití robustnějších dat z kenozoika, které poukazují na velmi komplexní chování klimatického systému a jeho složek. V obou porovnávaných obdobích se jeví hlavním řídícím faktorem klimatu obsah skleníkových plynů v atmosféře. Dalším společným znakem je sestupný trend teploty, projevující se zpočátku méně výraznou a dynamickou glaciací v období svrchního devonu, eocénu a oligocénu. Charakteristický je přechod do nejchladnějších fází s nejnižší průměrnou teplotou a největším objemem kontinentální kryosféry. Na základě obsahu CO2, amplitudy glacieustatických oscilací nebo projevů Milankovičových cyklů je možné považovat za analog pleistocénu sled několika glaciačních eventů v intervalu serpuchov až sakmar. Rozdíl oproti relativně uniformnímu pleistocennímu zalednění spočívá v přítomnosti velkého počtu glaciačních center v prostoru Gondwany. Určitá podobnost je zaznamenána v krátkodobých...
|
|
|
Reconstructing the central sector of the Cordilleran Ice Sheet
Dulfer, Helen Elizabeth ; Margold, Martin (vedoucí práce) ; Ely, Jeremy (oponent) ; Nývlt, Daniel (oponent)
Čtvrtohory (posledních 2.6 mil. let) byly obdobím výrazného kolísání klimatu, což vedlo k opakovanému nárůstu a ústupu ledovcových štítů, primárně na severní polokouli. Kordillerský ledovcový štít (KLŠ) během tohoto období opakovaně pokrýval rozsáhlá území v hornaté západní části Severní Ameriky a dosahoval rozlohy a objemu srovnatelných se současným Grónským ledovcovým štítem. Během posledního ledovcového maxima byl KLŠ součástí Severoamerického ledovcového komplexu a východně od Skalistých hor splýval s Laurentinským ledovcovým štítem. Kvůli hornatému podloží a odlehlému, málo osídlenému území je ale poměrně málo dokladů o centrální části KLŠ, která byla situovaná v dnešní severní Britské Kolumbii. KLŠ je tak jedním z nejméně prozkoumaných ledovcových štítů pleistocenních glaciálů a doposud existuje jen omezené porozumění jak pro charakter nárůstu, tak ústupu tohoto ledovcového štítu. Tato disertační práce používá metody glaciální geomorfologie a kvantitativního datování k rekonstrukci nárůstu KLŠ do jeho posledního glaciálního maxima a následného ústupu během odlednění. Data dálkového průzkumu Země s vysokým rozlišením jsou použita k tvorbě glaciálně geomorfologické mapy centrálního sektoru KLŠ mezi 55. a 60. stupněm s.š. (článek I). Mapa obsahuje sedm tvarů reliéfu: glaciálně usměrněný terén,...
|
|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Katalog obratlovčí fauny z pleistocénních lokalit na území Prahy
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Kadlecová, Eva (oponent)
Na území Prahy se v minulosti nacházelo více než sto lokalit, na kterých docházelo k nálezům kosterních pozůstatků pleistocenních savců. Většina těchto lokalit byly cihelny nebo pískovny, která byly v provozu během 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století. Ke značnému množství nálezů také došlo během stavebních prací. V době nálezů se však většina autorů věnovala pouze několika málo nejznámějším lokalitám. V katalogu jsou shrnuty základní informace o většině pražských lokalit, které jsou známy, včetně seznamu taxonů, které byly na určité lokalitě nalezeny. Klíčová slova: Praha, lokality, savci, pleistocén, cihelny, pískovny
|
|
|
Kvartérní hmyz a jeho význam pro zoogeografii, paleoklimatologii a paleoekologii
Moudrý, Jakub ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší relevantní dostupné literatury s tématikou kvartérního hmyzu. Kvartérní hmyz byl doposud českými vědci opomíjen, přestože má bezesporu potenciál poskytnout cenné informace pro komplexní rekonstrukce kvartérních nalezišť a doplnit tak ostatní výzkumy. Na hmyzu lze mimo jiné vypozorovat dynamický vývoj jeho areálů napříč kontinenty, dále slouží kupříkladu i jako doklad migračních vln fauny a flóry s hmyzem provázané. A to zejména během průběhu pleistocénu, pro který jsou typické výrazné změny klimatu, se kterým je hmyz úzce provázán. Často lze tak hmyz využít jako klimatický indikátor, se zjištěním přesných průměrných teplot a to za pomoci MCR metody. V neposlední řadě pak tyto změny korespondují i s dynamickým vývojem paleoprostředí, kde vždy hmyz hraje významnou roli. Výhodou kvartérních nalezišť pak je i fakt, že subfosilní nálezy hmyzu náleží k zástupcům recentních druhů, což umožňuje se při rekonstrukci opřít o moderní data.
|
|
|
Křečkovití (Rodentia, Cricetinae) ve čtvrtohorním fosilním záznamu ČR a Slovenska.
Lebedová, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Wagner, Jan (oponent)
1 Abstrakt (česky) Práce shrnuje výsledky fysické revize dokladů křečkovitých ve většině čtvrtohorních nalezišť ČR a Slovenska. Získaný materiál byl katalogizován, biometricky zhodnocen a analyzován s ohledem k stratigrafické posici jednotlivých dokladů a struktuře doprovodných společenstev drobných zemních savců. Výsledkem je ucelený obraz areálové historie a kritické zhodnocení taxonomické struktury obou ve středoevropském prostoru průběžně zastoupených fenotypových skupin: velkých křečků rodu Cricetus a křečíků rodů Allocricetus, Cricetulus a Phodopus. Obě skupiny jsou doloženy ze všech úseků sledovaného období (MN17-Q4), s tím, že jejich výskyt, vázaný na rozvoj členitých otevřených formací, měl vždy spíše mozaikový charakter. Platí to zejména pro rod Cricetus, který s výjimkou biozony Q2 a současného glaciálního cyklu (MIS 3, pozdní glaciál, starší holocen a poneolitické období) vystupuje ve většině úseků jako vzácný subrecedentní element. Přes zřetelné zvětšování tělesné velikost patrné zejména v úseku Q2 a Q3 a specifické poměry Q4 populací, jde o vývojově jednotnou skupinu, kterou lze ztotožnit s recentním druhem Crcietus cricetus. Pleistocenní populace vykazující zřetelně posuny průměrné velikosti (MN17-Q1 nanus, Q2-Q3 runtonensis-major) pokládáme za jeho poddruhy. V případě křečíků je situace...
|
|
|
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia) ve fosilním záznamu střední Evropy: fenotypová proměnlivost, taxonomická struktura, areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Myšivky rodu Sicista patří k nejvzácnějším a nejméně známým evropským savcům, charakterizuje je řada biologických zvláštností (hibernace, estivace) a extrémní dispozice k raritní areálové dynamice. Fosilní záznam je velmi neúplný a provází jej četné kontroverzní interpretace. Předložená práce shrnuje výsledky revize fosilního materiálu rodu z ČR, Slovenska a dalších oblastí. Jedná se o bezmála 150 dokladů z období holocénu, posledního glaciálu i nejhlubších úseků čtvrtohor a je to tak zjevně nejucelenější jednotně zpracovaný soubor. Konfrontací s materiálem recentních populací byla podrobně zhodnocena variační dynamika metrických a nemetrických dentálních znaků a fenotypová specifika jednotlivých fosilních populací. Výsledky ukázaly značný rozsah variability a omezenou použitelnost standardních diskriminačních kritérií druhových skupin S. betulina a S. subtilis s.l. (incl. trizona, loriger, severtzovi). V plném rozsahu to platí o materiálu ze starších úseků čtvrtohor, nezanedbatelnou část početných dokladů ze souvislých faunových sledů současného klimatického cyklu se přes specifické odlišnosti jednotlivých lokálních populací ovšem podařilo s recentními druhy identifikovat. Výsledky naznačují areálovou expansi S. subtilis s.l. v době rozvoje glaciálních stepních formací (zejm. MIS 3) s perzistencí...
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
|
|
Multiproxy evidence of Late Pleistocene environmental changes in the loess/paleosol sequence of Bůhzdař
Flašarová, Kristýna
Sprašové série disponují informacemi o přírodních podmínkách panujících v době jejich vzniku, které tak mohou být využity k rekonstrukci paleoklimatických podmínek a vegetace. K bližšímu poznání ekologických a klimatických změn v pleistocénu je nezbytná hustá síť detailně prozkoumaných profilů sprašových sérií z různých regionů (Frechen, 2011). Cílem této práce je vyplnit mezeru v geografickém rozložení detailně popsaných sérií moderními metodami ve střední Evropě. Zaměřuje se na sprašovou sérii na Bůhzdaři, která leží 9 km SV od Prahy. Tento profil byl naposledy studován v roce 1952 přírodovědcem Vojenem Ložkem. Tato práce používá řadu analýz k vytvoření multiproxy záznamu paleoenviromentálních změn, které jsou archivovány v sérii střídajících se spraší a paleopůd na Bůhzdaři. Ke zjištění klimatických podmínek panujících v době vzniku jednotlivých vrstev jsou použity geochemické analýzy v kombinaci se zrnitostní analýzou. Klíčová slova: sprašové série, Bůhzdař, Česká republika, granulometrie, organický uhlík, XRF, XRD, stabilní izotopy 13 C a 18 O
|
host ::
RSS.